Tohle jsem já
Nikdy to nebude dokonalé, musím přijmout samu sebe. Roky jsem se snažila potlačit samu sebe a povedlo se mi to, ale nevedlo to k mému štěstí, naopak, je to mnohem horší. Potřebuji hrát a jsem hráč, jsem loutkař, možná jsem narcista, ale záleží na tom, jakou nálepku mi společnost dá? Jediné, co se stalo je to, že mě Maikel zase opustil a já to snáším velmi zle, ale na druhou stranu. On je psychopat a jediný způsob, jak se ho reálně zbavit, byl ten, se podvolit a ukázat mu, že pro něj nejsem žádné nebezpečí a ani zábava. Povedlo se. Ale proč jsem smutná???