Devátý den

 Nevím no.

Moje obranné mechanismy fungují perfektně a já jsem se otevřel světu a lidem kolem mě a nyní je vnímám a tudíž nemám čas řešit své problémy se zdravím.

Je mi značně lépe, ale uvnitř vím, že je to jen obranný mechanismus.

Nicméně jsem šel k lékaři a vyšly mi dost znepokojivé výsledky, takže mám zase atb a už mě to nebaví, nicméně nemám skoro žádné bolesti, takže bych řekl, že je to vlastně zase štěstí ve smůle.

Jsem smutný, protože zase nemohu cvičit a vlastně mě to nebaví, protože moje fyzická kondice jde do prdele.

Nicméně cítím, že s tím vším se vracím a je to celé jeden velký proces, který nebude hned a nebude jednoduchý a bude bolet a budu mít hodně propadů a nakonec se vrátím?

Dneska jsem měl terén s jednou kolegyní, vlastně s KG, je to pro mě jednodušší takto ty lidi nazývat, abych se v tom dokázal lépe orientovat. Tento člověk mě baví ani pořádně nevím proč, ale cítím se s ní dost v pohodě a odvázaný. Nemusím maskovat a je mi s ní vážně dobře.

Nemám toho moc, co říci, protože jsem znechucen z toho všeho zdravotního....