Tohle jsem já

 Nikdy to nebude dokonalé, musím přijmout samu sebe.

Roky jsem se snažila potlačit samu sebe a povedlo se mi to, ale nevedlo to k mému štěstí, naopak, je to mnohem horší.

Potřebuji hrát a jsem hráč, jsem loutkař, možná jsem narcista, ale záleží na tom, jakou nálepku mi společnost dá?

Jediné, co se stalo je to, že mě Maikel zase opustil a já to snáším velmi zle, ale na druhou stranu. On je psychopat a jediný způsob, jak se ho reálně zbavit, byl ten, se podvolit a ukázat mu, že pro něj nejsem žádné nebezpečí a ani zábava.

Povedlo se.

Ale proč jsem smutná???